
Ocún roste na vlhčích horských loukách a pastvinách. Na jaře vyraší jeho listy a na podzim jej zdobí růžové květy podobné šafránu.

Nebezpečné rostliny v přírodě, kterých se nesmíme dotýkat
Pokud jste jedním z těch, kteří natěšeně čekají teplejší dny, aby mohli trávit více času v přírodě, užívat si zeleně, sbírat houby, léčivé a jedlé byliny a ovoce, pak je Chorvatsko místem právě pro vás.
Zatímco spřádáte své zelené plány a sníte o přípravě zdravých jídel a nápojů, buďte opatrní, a ještě před samotným zahájením sběru rostlinného materiálu se dobře informujte, neboť některé chyby mohou být nepříjemné a některé dokonce osudné. Možná předpokládáte, že každou rostlinu rozpoznáte podle popisu nebo fotografie, ale právě zde se ukrývá zmíněné nebezpečí, protože je velmi snadné se splést. Takže „pozor“ na tyto rostliny: K záměně často dochází například u ocúnu jesenního, zelené rostliny, jedné z nejsmrtelnějších v Chorvatsku, neboť se podobá jedlému medvědímu česneku, který se používá jako přírodní antibiotikum.

Ocún roste na vlhčích horských loukách a pastvinách. Na jaře vyraší jeho listy a na podzim jej zdobí růžové květy podobné šafránu.

Břečťan je dřevnatá stálezelená popínavá rostlina, jež roste divoce a šplhá se po stromech, skalách, stěnách a dalších podobných podkladech.
Má charakteristické tmavě zelené listy, zelenožluté květy vytvářející kulaté květenství a tmavě modré plody. Přestože jsou všechny části břečťanu jedovaté, zejména jeho plody, využívá se pro lékařské a kosmetické účely. Blín černý je zelená rostlina, která se ve středověku používala k uspávání a přípravě nápojů lásky a dnes má využití pří léčbě astmatu. Lze ji poznat podle vlněného stonku, dlouhých tmavě zelených listech a žluto-fialových květech. Nepříjemně páchne a roste jako plevel na suchých a slunných místech podél silnic, na loukách a zanedbaných pozemcích. Všechny části této rostliny jsou jedovaté! Dávejte pozor, abyste nenabrali také tetluchu kozí pysk, neboť si ji lze snadnou splést s petrželí, kmínem nebo koprem. Roste na loukách, polích či u potoků a vyznačuje se vysokým stonkem, ojíněnými listy a malými bílými květy. Pozor, všechny části tetluchy jsou jedovaté! Jedna z nejznámějších keřovitých poloparazitických rostlin, která roste v korunách různých druhů jehličnatých i listnatých stromů je jmelí. Lze ji poznat podle kulatých bobulí bílé nebo nažloutlé barvy, které jsou jedovaté, ovšem míra jedovatosti závisí na druhu stromu, na němž parazituje. Na druhé straně, stejně jako každý jed, je i tato bylina v malých dávkách velice léčivá.

Ačkoli se často používá jako okrasná rostlina v zahradách a parcích, nezapomeňte, že krásná rostlina fialových květů oměj horský je jednou z nejjedovatějších rostlin v Chorvatsku. Jedovaté jsou všechny její části, přičemž charakteristickými znaky této zelené rostliny jsou ojíněné listy a květy shlukující se do hroznů. V přírodě roste oměj na vlhkých stanovištích horských oblastí.

Každý zná oleandr, který se kvůli své odolnosti, snadnosti pěstování a rozmanitosti barev květů často pěstuje v zahradách a parcích.

Rulík zlomocný je keřovitá rostlina rozšířená v kopcovitých a horských oblastech. Rozeznat ji lze podle vřetenovitých rozvětvených lodyh, párových vejčitých listů vejčité, zvonkovitých hnědých květů a černých bobulí.